VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH EMPEROKU!
VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH EMPEROKU!
Přátelé, kamarádi, cestovatelé, po šesti výpravách do různých koutů světa konečně plníme slib, který jsme některým z vás dali. Slib, že se podělíme o zážitky a fotografie ze všech našich cest. Protože ale máme tisíce fotek a desítky hodin videa z každé výpravy, je těžké vybrat skutečně nejzajímavější okamžiky. V tuto chvíli tedy začínáme rokem 2007, kdy jsme se spolu poprvé vydali do světa – konkrétně do Kambodže, Vietnamu a na Tchaj-wan. Nejlepší záběry a vzpomínky z dalších výprav budou samozřejmě následovat: 2008 – Indie; 2009 – Peru, Bolívie, Chile, Velikonoční ostrov; 2010 – Malajsie, Indonésie; 2013 – JAR, Botswana, Zambie, Namibie a 2014 – JAR, Botswana a Namibie. Užijte si cestování po našich stránkách a pokud projevíte zájem o naše zkušenosti pro případnou vaší cestu do světa, ochotně se podělíme. Stejně tak budeme rádi za všechny užitečné náměty či připomínky k těmto stránkám.
Emanuel Roth & Petr Kubín = EMPEROKU
VÁNOCE 2018 V NAMIBII
VÁNOCE 2018 V NAMIBII!!!
Logo je hotové, tak už zase můžem vyrazit do Afriky. Tentokrát strávíme celý měsíc couráním po Namibii. Byli jsme tam sice již dvakrát, ale Namibie je tak velká, tak liduprázdná a tak krásná, že si ji tentokrát projedeme křížem krážem. Čeká nás zhruba přes 6 000 km v Toyotě Landcruiser. Mimo již známá místa jsme si tentokrát naplánovali i ta nám zatím neznámá, jako je například divoký Národní park Khaudum, chceme se také dostat na nejvyšší stolovou horu Namibie – GAMSBERG – 2347m. Pochopitelně nemůžeme vynechat nějakou gepardí farmu. No a poprvé budeme mít Štědrovečerní večeři kdesi v divočině. Tímto tedy prosíme českého Ježíška, aby nás tam s dárky nehledal a nechal nám je laskavě zde v Praze.
INDIE VE VRANÉM NAD VLTAVOU
INDIE VE VRANÉM NAD VLTAVOU
Po našem prvním cestovatelském povídání v Assosalonu jsme byli pozvání kousek za Prahu, do Vraného nad Vltavou. Paní Lenka Lodrová tam v Centru ekologické výchovy pořádá pravidelné přednášky o cestování. Pozvání jsme rádi přijali a 13. února jsme přijeli podělit se o zážitky, fotky a povídání o naší cestě po Indii. Přesně po 10 letech jsme si připomněli 3 týdny, kdy jsme hledali tygry v Rajastánu, courali se ve Velké Thárské poušti, obdivovali Taj Mahal a užasle sledovali spalování nebožtíků na břehu řeky Gangy ve Varanásí. Po příjemném povídání jsme se dohodli, že se do Vraného zase určitě vrátíme se zážitky z dalších cest.
POVÍDÁNÍ MÍSTO CESTOVÁNÍ
POVÍDÁNÍ MÍSTO CESTOVÁNÍ
Měli jsme na letošní leden naplánovanou další cestu do milované Afriky. Chtěli jsme procourat celou Namibii, ale bohužel jsme cestu museli odložit. Protože se mnoho našich známých, přátel a kamarádů zajímá o zážitky z našeho cestování, rádi jsme přijali nabídku, abychom se o vše podělili. 30. ledna jsme uspořádali v Assosalonu v Biskupské ulici první povídání o našich cestách. V hezkém prostředí malé galerie a s příjemnými lidmi jsme strávili téměř 2 hodiny touláním se po Zimbabwe.
ZUBY, PŘÍMO Z KROKODÝLÍ HUBY
ZUBY, PŘÍMO Z KROKODÝLÍ HUBY
V Národním parku South Luangwa v Zambii jsme strávili celkem 4 dny. Už první den jsme měli štěstí a narazili jsme na pořádného krokodýla, jen nám bylo divné, že se nehýbal. Zjistili jsme, že asi před chvílí pošel. Vyfotili jsme si ho a další den jsme se k němu vrátili. To z něj už byla jen asi polovina a další den z něj už byly jen páchnoucí trosky, ale huba byla stále celá. Petr si navlékl chirurgické rukavice a začal z té huby tahat jeden po druhém krásné trofejní zuby. Vrátili jsme se tam i poslední den a připravili ho i o ty poslední zbylé zoubky. Ty jsme všechny nechali pečlivě vyvařit a bezpečně propašovali přes všechny kontroly až domů.
NA EXPEDICI „EMPEROKU 2017“ S NOVÝM ČLENEM VÝPRAVY.
NA EXPEDICI „EMPEROKU 2017“ S NOVÝM ČLENEM VÝPRAVY.
Naši letošní cestu začínáme tradičně v Bushloru v Johannesburgu, kde na nás čeká Toyota Hilux 3,0L automat s dvěma střešními stany. Přes Botswanu zamíříme do Zambie, kde chceme navštívit 2 nejlepší národní parky Kafue a South Luangwa. Pak si na týden odskočíme do Malawi ke stejnojmennému jezeru a na zpáteční cestě chceme v Livingstonu pozdravit opět Emila Holuba. Mimo naši standardní výbavu - iPhony, iPady, minibook Asus, foťáky Sony a Nikon, kamery Go Pro a Sony. Budeme mít tentokrát nového „parťáka“. Jmenuje WINGSLAND S6 a je to dron! Těšíme se z něj a doufáme, že nám zprostředkuje zase jiný pohled na Afriku.
EMPEROKU CZ MÁ VÍCE NEŽ 5 000 000 ZHLÉDNUTÍ NA YOUTUBE!
5 000 000 !!!!
************
************
EMPEROKU CZ MÁ VÍCE NEŽ 5 000 000 ZHLÉDNUTÍ NA YOUTUBE!
Z každé naší cesty vždy přivezeme tisíce fotek a hodiny videa. Ty nejlepší fotky jsou zde na našem webu a na Youtube jsme si zřídili vlastní kanál EMPEROKU CZ. Máme tam zatím jen 13 videí, minimálně jedno z každé cesty, ale další budou postupně přibývat. Nejsme sice žádní „youtubeři“, ale povedla se nám jedna pořádná „rána“. Naše video z návštěvy himbské rodiny, poblíž vodopádů Epupa v severní Namibii, dosáhlo neuvěřitelných více než 5 000 000 zhlédnutí! Za případné gratulace vám všem děkujeme!
CHLAPI, JAK TO, ŽE ZNÁTE TAK DOBŘE MOJI MANŽELKU?
CHLAPI, JAK TO, ŽE ZNÁTE TAK DOBŘE MOJI MANŽELKU?
Když jsme si ve Victoria Falls objednali let vrtulníkem, přijel pro nás řidič s limuzínou, aby nás odvezl na heliport. Byl to sympatický černý chlapík a hned se s námi dal do řeči. Řekl nám, že by taky chtěl takhle jednou cestovat po světě jako my. Na to jsme mu řekli, že máme tu výhodu, že jsme bez manželek, děti již máme dospělé a tak se můžeme věnovat tomu, co nás naplňuje. Řekli jsme mu, že se nemusíme doma ptát: „Miláčku, co bys tomu řekla, kdybych odjel na měsíc do Afriky? Miláčku nekřič, nerozčiluj se, vždyť se jenom ptám?“ Na to se ten náš řidič rozchechtal, pustil volant a mlátil se rukama do stehen se slovy: „ Chlapi, to není možný, jak to, že znáte tak dobře moji manželku? Přesně takhle ona reaguje?!“ Tak jsme mu vysvětlili, že jsme oba byli ženatí a život nás naučil.
SEM SE UŽ NIKDY NEDOSTANEM
SEM SE UŽ NIKDY NEDOSTANEM
Když jsme v roce 2013 poprvé jeli do Afriky, odskočili jsme si do Livingstonu, do Zambie, abychom navštívili Viktoriiny vodopády. Řekli jsme si, že sem se už nikdy nedostaneme a proto si dopřejeme let vrtulníkem nad vodopády. Byl to krásný zážitek a rozhodně to stálo za to. Letos jsme se dostali k Viktoriiným vodopádům z druhé strany, při naší cestě po Zimbabwe (před 3 lety jsme netušili, že takovou cestu podnikneme). Když jsme byli u vodopádů, Petr se smíchem připomněl, jak jsme si tehdy zdůvodnili ten let vrtulníkem: „Musíme letět, sem se už nikdy nedostaneme!“ No a jsme tu a letíme. Prostě si to nemůžeme nechat ujít. Domluvíme si let, přijede pro nás limuzína a odveze nás na heliport, kde už na nás čeká vrtulník Bell 206B-3 Jet Ranger III. Let je zase úžasný zážitek a my víme, že platí: „Nikdy neříkej nikdy!“
EXPEDICE ZIMBABWE 2016
EXPEDICE ZIMBABWE 2016
Jsme zpátky! Nádherné 4 týdny v Zimbabwe uběhly příliš rychle. Vrátili jsme se plni zážitků, se spoustou foto a video materiálu. Musíme to všechno strávit, probrat a uspořádat, abychom se s vámi mohli o vše podělit. Zde je rychlý sumář základních informací. Doprava vzduchem: Praha, Paříž, Johannesburg - Airbus A320, Boeing 777, Airbus A380; Victoria Falls - Bell 206B-3 Jet Ranger III. Po zemi: JAR, Botswana, Zimbabwe, JAR - Toyota Land Cruiser V8 - 4,5 litru, 5000 km, průměrná spotřeba 14,5 l/100 km, cena nafty 1,05-1,33 USD, 3x pokuta. Navštívená místa: NP Matobo, NP Hwange, NP Victoria Falls, NP Chizarira, Gache Gache, Lake Kariba, NP Mana Pools, NP Chinhoyi Caves, Antelope park, Great Zimbabwe, NP Mutirikwi, NP Gonarezhou. Téměř všude jsme byli sami, jen my a zvířata. Takže jsme byli v bezpečí.
TRIČKA EMPEROKU - ZIMBABWE 2016
TRIČKA EMPEROKU - ZIMBABWE 2016
S každou naší další cestou získáváme nové zkušenosti a vždy zjišťujeme, že jsme měli mít ve výbavě i ještě něco jiného, než máme. Na tuto cestu jsme po technické stránce vybaveni téměř dokonale, protože přípravy nám zabraly téměř 6 měsíců. Jenže tomu stále „něco“ chybělo. A najednou nám to došlo, musíme přece taky dobře vypadat, musíme mít vlastní trička! Umělecko-výtvarná část „PEKU“ se postarala o originální grafické ztvárnění a technicko-zabezpečovací část „EMRO“, zajistila trička. Společné úsilí vyvrcholilo výrobou triček za laskavé pomoci odborníků v „RC“. Na výpravu vyrážíme vybaveni originálními tričky EMPEROKU – ZIMBABWE 2016 v několika barevných mutacích. Chceme jimi obdarovat některé sympatické domorodce, které doufáme potkat na naší cestě okolo Zimbabwe.
CUZCO - SEŃOR DE LOS TEMBLORES
CUZCO - SEŃOR DE LOS TEMBLORES
V první den Svatého velikonočního týdne se v peruánském Cuzcu koná velká slavnost. Je to nejdůležitější den Velikonoc. Po městě celý den chodí procesí a na márách je nesena socha ukřižovaného Ježíše Krista. Ten je ovšem celý černý a říkají mu zde Señor de los Temblores, v kečuánštině Taytacha Temblores. Znamená to Pán zemětřesení, je patronem Cuzca a má ochraňovat před přírodními katastrofami. Černý je prý proto, že socha byla opravována a používal se při tom popel ze svíček a olejových lamp. Během procesí lidé hází na černého Ježíše malé červené květy lilie, které se v Peru říká „nukchu“ a pro Inky byla posvátná. Až pozdě večer, již za tmy, je socha opět uložena v katedrále Nanebevzetí Panny Marie.
BRÁNÍK V BOTSWANĚ
BRÁNÍK V BOTSWANĚ
Když jsme projeli Central Kalahari Game Reserve, navigace nás dovedla do soukromé rezervace Grassland, kterou jsme museli projet. Zastavili jsme u recepce a sympatického chlapíka jsme se ptali na cestu. Řekl, že jedeme správně a ještě cosi zamumlal. Jediné, co jsme z toho zamumlání pochytili, bylo: „sixteen“. Nojo, ale co 16? Čeho 16? Pochopili jsme to až později. Museli jsme projet 16 branami. 16 zavřenými branami! Takže to vypadalo tak, že jsme přijeli k bráně, Petr vyskočil, bránu otevřel, já projel, Petr bránu zavřel a naskočil. U prvních 8-10 bran to byla legrace, pak už to byl opruz. U každé brány jsem ale dveřníka, tedy spíše „bráníka“ Petra, vyfotil, aby bylo vidět, že já jsem si jen vezl zadek a on musel skákat sem a tam.
VARANE LEHNI!
VARANE LEHNI!
Za Varanem komodským jsme se vydali letadlem z Bali na ostrov Flores a odtud pak na lodi, kterou jsme si pronajali. Nejdříve jsme zamířili na ostrov Rinca a až pak na ostrov Komodo. Tam jsme s průvodcem vyrazili na pěší okruh, ale zahlídli jsme jen jedno varaní mládě. Když jsme se vrátili zpátky na pobřeží, sedli jsme si na jakousi dřevěnou plošinu a najednou se objevil pořádný, dospělý varan. Petr mi řekl: „Hele, ten přijde sem k nám, tady si lehne a nechá se od nás vyfotit“. Tak jsem se tomu zasmál a sledoval toho komodskýho draka, jak se k nám pomalu blížil. Chystal jsem se zvednout a vyklidit prostor. Když od nás byl asi 4 metry, zastavil se, párkrát zavětřil rozeklaným jazykem, rozjeli se mu nohy a on se uvelebil na břiše. Normálně nám pózoval jako modelka. Jak a u koho to ten Petr zařídil, nevím dodnes.
TATRA NENÍ TATA A TATA NENÍ TATRA
TATRA NENÍ TATA A TATA NENÍ
V indickém Rajastánu, cestou z Jaisalmeru do Jodhpuru, jsme potkali kolonu vojenských tahačů přepravující tanky. Když jsme kolonu míjeli, náš řidič Ram říká: „Pěkný tahače“. Já na to: „ Nojo, TATRA, to je super auto“. Ram: „ Špatně to vyslovuješ, správně to je TATA“! Já: „Nene, to je TATRA 815, český auto“. Ram: „No to ne, to je indický auto a jmenuje se TATA“! Já: „Rame, my známe TATU, ale Ty neznáš TATRU“! Kouká na nás jako na idioty, kroutí hlavou, nevěří nám a mumlá si pořád: „Tata, Tata“. Musíme mu tedy ukázat na displeji foťáku zvětšený náhled, kde je jasně vidět nápis TATRA. Stejně si myslíme, že tomu dodnes nevěří a považuje to za „kmaufláž“, aby nepřítel nepoznal TATU!
DOBRÁ RADA NAD ZLATO
DOBRÁ RADA NAD ZLATO
Do Malajsie a Indonésie jsme letěli z Mnichova 16. dubna 2010 a na Islandu se právě zbláznila sopka. Má strašně divný jméno - Eyjafjallajökull, my jí říkáme prostě EJAKULA. Na mnichovským letišti jsme byli překvapený spoustou lidí a zmatkem, kterej tam panoval. Zaslechli jsme jednu krásnou konverzaci pasažéra s pracovnicí na přepážce. On se zoufale ptal, co má dělat, že mu zrušili let a on se musí nutně kamsi dostat. Ona mu trpělivě vysvětlovala, že EJAKULA zastavila lety nad Evropou a že se v současné době bohužel nedá nic dělat, protože letadla do vzduchu nesmí. On chápavě kýval hlavou, že tedy jako rozumí a pak se zeptal, co má tedy dělat, že musí letět. Ona se usmála a řekla mu: „ MĚL BYSTE SE PANE SEBRAT A JÍT DOMU“. My jsme měli štěstí, z Evropy jsme stačili ještě uletět.
JAK NÁS NĚMEC NABOURAL
JAK NÁS NĚMEC NABOURAL
Čtyři dny naprostý samoty v CKGR uběhly strašně rychlei a moc se nám nechtělo tohle úžasný místo opustit. Pro projetí branou XADE, kde jsme se museli odhlásit, nám ještě zbývalo cca 120 km do města Ghansi. Najednou jsme viděli, že se proti nám něco blíží. Bylo to první auto, který jsme potkali po 4 dnech a ujetí asi 450 km. Protože tam byly jen dvě hluboký koleje v písku, vyjeli jsme z nich stranou a zastavili, aby se nám auto bezpečně vyhnulo. Jenže ten „řidič“ jel jako debil, nezpomalil, naopak ještě zrychlil a vyjetý koleje ho hodily na naši Toyotu. Držákem na kanystry nám rozpáral zadní dveře a bok auta, normálně se do nás zakousnul. Byl to Němec a byl to idiot! Když jsme auta od sebe odtrhli, lepicí páskou zalepili ostré trhliny v karosérii a němcovi krvácející rypák, mohli jsme zase pokračovat v cestě.
O SEVŘENÝCH PŮLKÁCH V KALAHARI
O SEVŘENÝCH PŮLKÁCH V KALAHARI
Čtyřdenní cestování napříč rezervací CKGR v Botswaně jsme si nesmírně užívali. V okruhu cca 250-300 km jsme byli jediný lidský bytosti, kolem jen úžasná příroda a divoký zvířata. Za ty 4 dny jsme měli jen jednu „slabou“ chvilku a to v okamžiku, kdy jsme míjeli kompletně vyhořelý auto. Zastavili jsme a šli si ten vrak prohlídnout. Nevím, kdo z nás to řekl nahlas, ale napadlo nás to oba: „Představ si, že by se to stalo nám“?! Ta představa byla děsivá, protože nejbližší „civilizace“ byla odsud vzdálená cca 100 km. Je naprosto vyloučený, že by se ta vzdálenost dala ujít pěšky v teplotě přes 40 stupňů, bez vody tropickou savanou a s možností, že se potkáte s nějakou šelmou. No a právě při takový představě se nám sevřeli ty půlky!
SOUTHERMOST - HAUTE CUISINE NA JIHU AFRIKY
SOUTHERMOST - HAUTE CUISINE NA JIHU AFRIKY
Poslední týden naší cesty v roce 2013 jsme strávili na jihu Afriky, z toho 3 dny v nejjižnějším místě celého kontinentu, na Střelkovém mysu v městě L‘Agulhas. V nejjižnějším a posledním domě Afriky! Jmenuje se Southermost a patří úžasné dámě, která se jmenuje Meg Cowper Lewis. Dům byl, jako úplně první v tomto místě, postaven roku 1929 poblíž již existujícího majáku. Byly to naprosto úžasné 3 dny, a aby byl náš prožitek dokonalý, zajeli jsme do místní vinotéky, zakoupili lahev Bon Courage 2012, pozdní sběr a na zahradě jsme si uspořádali piknik. Bílý chléb, luncheon meat z konzervy za pár kaček a lahev výtečného bílého vína, vše vkusně odpresentováno na staré, dřevěné lavici. Prostě HAUTE CUISINE!
SOWETO SHIT
SOWETO SHIT
V lednu 2013 jsme vyrazili na vysněnou cestu na jih Afriky. Našim prvním cílem byl Krugerův Národní park. Nocleh jsme měli domluvený v malém městečku Graskop u mladého chlapíka, který byl po dopravní nehodě ochrnutý na pravou ruku a nohu. Po 2 dnech strávených v Krugerově parku jsme před sebou měli dlouhý přejezd do Botswany. Neplánovaně jsme se ještě jednou zastavili na noc v Graskopu u toho sympatického chlápka. Bylo 12. ledna a já jsem slavil narozeniny. Po slavnostní polévce z pytlíku, nakrájeném uheráku a bagetě, nás pozval domácí na panáka a připravil nám specialitu. V panáku jakési čiré kořalky byl nalitý hustý, hnědý, kakaový likér, který se po nalití do sklenky jakoby srazil a celé to vypadalo to jako SHIT. Bylo to tmavé, takže SOWETO SHIT.
V BOLÍVII JE LAMA ZÁKLAD
V BOLÍVII JE LAMA ZÁKLAD
Jste-li v La Pazu, musíte určitě navštívit místo zvané El Mercado de las Brujas - Trh čarodějnic. Jsou to obchůdky provozované místními léčiteli, kterým se říká yatiri. Yatiri jsou něco jako šamani z kmene Aymara. Zde můžete koupit sušené žáby, hady, netopýry a spoustu další havěti. Vše slouží k tradiční medicíně a čarodějnictví. Koupíte zde i sušená embrya lamy. Ta se podle tradice dávají, jako oběť, do základů každé stavby. Jste-li chudí, koupíte sušenou lamičku a šup s ní do základů stavby. Jste-li majetní, musíte obětovat velkou, dospělou lamu. Protože kolega Petr je estét a sběratel zajímavých artefaktů, pochopitelně jedno takové sušené embryo lamy koupil a přes všechny celní kontroly v Chile a USA propašoval až do svého atelieru.
FONTÁNA PLNÁ KOŘALKY
FONTÁNA PLNÁ KOŘALKY
V různých zemích světa se slaví různě bláznivé svátky. V Pamploně s býky v úzkých uličkách, v Mnichově s hektolitry piva, v Thajsku se polévají vodou. Nám se líbí ten v Limě, kde je na hlavním náměstí Plaza de Armas nádherná fontána, kterou naplní každou 4. neděli v červenci 2 000 litry národní kořalky pisco! Slaví se Národní pisco svátek a každý dostane malého panáčka, na kterého se stojí spořádaně ve frontě. Zkuste si představit nějakou krásnou českou fontánu plnou Tuzemáku nebo Becherovky. Pokud by to byla Becherovka, patronem by musela být současná hlava státu. Snad by se v ní neutopila, ta naše hlava.
KAM S NIMI?
KAM S NIMI?
Tato nerudovská otázka nás napadla v New Yorku na okružní jízdě lodí kolem Manhattanu, když nás míjel obrovský ponton na kterém byly naskládány vyřazené vozy místního metra. Tyto vozy jsou nákladem cca 60 000 USD za jeden odstrojeny a dokonale ekologicky vyčištěny. Pak jsou naloženy na ponton a vydají se na poslední cestu. Atlantické pobřeží USA je velice mělké a mořská fauna poměrně chudá. Proto existují programy na vytváření „umělých útesů“. Je zdokumentováno, že během 3 dnů je potopený vůz metra „osídlen“ mořskou havětí. K vytváření těchto umělých útesů slouží právě ty vyřazené vozy z newyorského metra, které jsme zahlédli. A nejen ony, potápějí se například i vyřazené válečné lodě, ponorky, letadla a další vojenská technika.
HOSTEL RED LODGE
HOSTEL RED LODGE
Na ubytování v Siem Reapu jsme dostali tip od jednoho chlapíka z Rakouska, který tam jezdí již několik let a oblíbil si hostel Red Lodge. Je to taková honosná koloniální vila, kterou tam postavili Francouzi. Řidič našeho tuk-tuku, který nás vezl z přístaviště do města, se sice snažil nacpat nás do jiného hostelu, ale my jsme trvali na Red Lodge. Měli jsme štěstí, dostali jsme předposlední volný pokoj. Cena byla astronomická: 10 USD za pokoj s větrákem u stropu, včetně snídaně. Káva, čaj a banány k dispozici celý den, možnost půjčení kola, houpací síť a křesla na zahradě. Vše zdarma. Mělo to ovšem jednu drsnou podmínku. U recepce byl nepřehlédnutelný nápis:
ZBRANĚ, DROGY A VÝBUŠNINY NENOSTE NA POKOJE!
JAK JSME SE POTKALI S ANGELINOU JOLIE
JAK JSME SE POTKALI S ANGELINOU JOLIE
Petrova umělecká duše zatoužila v Phnom Penhu zakoupit nějaký pěkný, nefalšovaný artefakt. Navštívili jsme několik prodejen starožitností, ale stále to nebylo ONO. Až v poslední prodejně Petr objevil sošku, která se mu líbila. Začalo smlouvání, které nakonec vyústilo ve více než 100% slevu. Slušný výkon. Zjistili jsme, že nakupujeme ve stejném obchodě jako Angelina Jolie. Na stěně obchodu visela fotka majitele s Angelinou. Na naši nabídku, že se s námi může taky vyfotit, majitel obchodu nereagoval. Vůbec jsme nepochopili proč. Naše cesty se s Angelinou brzy znovu protnou a za 6 let v Africe také.